piatok, 5. novembra 2010

Naše novembrové revolúcie

V novembri, v revolučnom roku 1989, našej vtedy už päťčlennej family, pridelil Mestský národný výbor štátny tehlový byt.


Bradatý pesničkár Ivan Hoffman spieval uzimenému davu ľudí v Bratislave Sľúbili sme si lásku, v telke som prvý raz naživo videla MÔJHO Karla Kryla, divila som sa, aký je maličký a plakala pri televíznom zázname Koncertu pro všechny slušný lidi.

Socialistický obchod s nábytkom  nám ponúkol do obývacej izby na tie časy progresívny sektorový nábytok METRO a na tie časy progresívnu rohovú sedaciu pohovku.

Sedeli sme s polovičkou na novom, neskutočne mäkkom vlnenom koberci farby škorice v NAŠOM byte, skladali nábytok a z gramofónovej platne „Vianoce s Darinou Laščiakovou“ sa nám prihovárala pani Darina:

„V mnohých rozprávkach sa hovorí, aj malý princ to povedal, že každý z nás má na nebi svoju hviezdu, a na Štedrý deň sa zažíhajú aj tie, ktoré kedysi patrili našim drahým.“


 „Vianoce s Darinou Laščiakovou“ nás odvtedy sprevádzajú každoročne pred sviatkami a počas Vianoc. Stali sa našim súkromným synonymom Vianoc.

Ako šli roky, opotrebovali sa revolučné ideály Nežnej revolúcie, a zariadenie nášho obývacieho pelechu možno dnes už „hrdo“ označiť ako regresívne ;-).

Je znova november, rok 2010, a obývacia izba o pár dní zažije malú súkromnú EKTORP/HEMNES revolúciu. Žiadna diera do sveta, stávka na istotu.

Bez bradatých pesničkárov, nebudeme štrngať kľúčmi, len bzučať s Aku skrutkovačom.


Nostalgickú hudobnú kulisu dotvoria „Vianoce s Darinou Laščiakovou“, či Trans-Siberian Orchestra  :-) .


Dosť bolo romantiky!  Zajódlujme si napokon rezko s Focusom tak po holandsky :-D

7 komentárov:

  1. VTIPNÉ VZPOMÍNKY. JÁ SI PAMATUJI NA NEPŘÍJEMNÉ LESKYMO , KTERÉ MĚLI RODIČE NA SEDAČCE V ORANŽOVÉ BARVĚ A NIKDO HO NESMĚL POKRČIT A ANI NÁHODOU UŠPINIT!!! A PRVNÍ NAŠE BAREVNÁ TELEVIZE! POHLED NA, barevného, PROCHÁZEJÍCÍHO SE TYGRA TO BYL ÚÚÚŽASNÝ ZÁŽITEK.
    MOŽNÁ TROCHU ŠKODA, ŽE NĚKTERÉ VĚCI JSOU DNES SMOZŘEJMÉ A DOKONALÉ PŘEKVAPENÍ A ÚDIV SE VYTRATIL.
    MIMICHOCEM, HODINOVÉ ČEKÁNÍ NA BANÁNY V NEKONEČNÉ FRONTĚ, MĚLO TAKY NĚCO DO SEBE.
    PŘEJI PĚKNÝ DEN. BOHDA

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Evi, díky za vzpomínky! Taky jsem se v listopadu 89 stěhovali, dokonce přesně 17tého. Koncert jsem taky sledovala plačící, sthávala jsem u něj "nádherné" tapety předchozích majitelů. Čekala jsem svoje první dítě...
    Sedačku si hezky užijte a měj krásný den, zdravím Helena

    OdpovedaťOdstrániť
  3. Tak vidíte dievčatá, to boli asi posledné byty, ktoré sa "rozdávali". Moja dvadsaťtriročná dcéra môže iba snívať sen o malinkej garsónke, aj tak sa ráno zobudí do tvrdej reality, v ktorej má na výber hypotekárny úver v desiatkach bánk a na tridsať rokov o zábavu postarané.
    ... a už sa len modliť, aby neochorela, čo je pri tomto životnom aj pracovnom tempe ďaľší sen.:(
    ... apropó, často vyhodím čierny banán do koša, aj tých sme sa prejedli, okrem iného :)
    ... taký je život ♥ ♥ ♥
    Pekný víkend, J.

    OdpovedaťOdstrániť
  4. Ahoj,
    moc Te zdravim po sve kratsi/delsi absenci. Clanek je jako vzdy vtipny, ale i lehce nostalgicky. Asi ted vsechny vzpominame, kde jsme byly, co delaly....je to tak davno a pri tom neni. Je to zvlastni. Byla jsem prvnim rokem na stavarne, aktivne se do vseho zapojovala a nevedela "ktera bije". Ne, ze bych to ted vedela, ale nektere iluze uz take nemam:)
    Nicmene se tesim fotografickou dokumentaci te Vasi revoluce:)
    Mej se krasne, Jana

    OdpovedaťOdstrániť
  5. Dnes mi aj slza vyšla pri spomienke na staré platne..."Doma si, mama moja? A máš už jedličku prichystanú?... och, až mám zimomriavky, keď sa započúvam do toho "laščiakovského" hlasu:) Kryl hlavne pokryl celú moju stenu v študentskej izbe, význam slov mi došiel až po pár rokoch (predsa len, bola som ten typ viac na NKOTB:)
    Hrejme sa spomienkami, aspoň tými revolučnými. Rozmýšľam... ktovie, na čo si ukradomky zaspomínajú moje deti? Možno, ako so mnou umývali riad:)))))) A to nie je vonkoncom nič nudného:)

    OdpovedaťOdstrániť
  6. Nostalgie a vtip - Ty to prostě umíš Evi :o)a tak to má být :o)
    Já byla ještě mládě, pod křidýlky rodičů, ale vzpomínám, vzpomínám :o)
    EKTORP revoluce je super volba. Vím o čem mluvím :o)
    Přeji pěkný podvečer, Martina

    OdpovedaťOdstrániť
  7. Ďakujem vám baby za všetky komentáre, tešia ma veľmi, veľmi, len nech mi je odpustené, nebol čas reagovať :)

    Majte sa všetky krásne,

    Eva

    OdpovedaťOdstrániť